Protože každý den není jako v pohádce....ale stojí za to ...

Všem, které čekají na ZÁZRAK





Možná jste klikly na tento článek, protože Vás zaujal název. Nebo možná jste klikly na tento článek, protože jste si vzpomněli na blízkou kamarádku.  Nebo možná jste klikli omylem.
Možná jsme přátelé, dobří přátelé. Vy znáte můj příběh a já znám ten Váš velmi dobře.
Možná se ani neznáme a vy jste jen zamířila na můj blog a něco Vás tu zaujalo a rozhodla jste se tu zůstat. A možná i číst tento článek....
Ale na konci možná budeme přítelkyně.



Jestli jste žena, stále čekající na "zázrak", tak tenhle dopis, je pro Vás.
Ať už se snažíte o to počít ten malý zázrak, stojíte před těžkou životní volbou bez partnera, jste opuštěná se zlomeným srdcem nebo jen zoufalá z toho, jakým směrem se Váš život ubírá.

Obě víme, jaké to je plakat v noci do polštáře a toužit po dítěti tak dlouho. Poslouchat jiné matky, které "nesnášejí být mámou", zatímco bysme daly COKOLIV  na tomto světě, abysme se jí staly. Víme také, jak se falešně usmívat, když Vám další a další kamarádky radostně oznamují, že jsou v očekávání. Nebo, když se sociální sítě plní fotkami novopečených rodičů, zatímco Vy si ještě budete muset počkat...

Ačkoliv mám pět dětí, i já jsem si prošla potratem. Na světě nebudou nikdy existovat správná slova, která by popsala tu bolest, kterou žena cítí, když o své dítě přijde. Je to zoufalství, vztek na sebe i na lidi okolo, kteří s tím nic nezmohli. Panika, že už nikdy nebudete matkou a neotěhotníte. Rána v srdci, jako by Vám ho někdo vyrval ven. Smutek a deprese, protože už nikdy nebude nic stejné, jako předtím. A vůbec nezáleží na tom, v kterém stádiu těhotenství jste. Jestli je "dítě" malé jako zrnko písku a podle odborníků ještě nic necítí, nebo je už lékařsky dítě a vy jste cítila jeho pohyby. Nebo pokud Vás vaše dítě opustilo až po porodu a stalo se andílkem.

Obě víme, jaké to je zůstat bez partnera, jak děsivé to najednou je. Ten pocit, že se nemůžete nadechnout, že nevíte, co bude zítra. Váš pilíř je pryč a Váš svět se boří jako domeček z karet. A vy nemáte sílu, ten pád zastavit. Máte pocit, jakoby jste se dívala na svůj život z výšky a nevěřila, že je skutečně Váš.  Čas kolem Vás jen ubíhá a vy jste ztracená uprostřed ničeho.


Předtím, než odkliknete tento článek, protože to zní, jako další nudný článek o někom, kdo to neměl snadné, počkejte ještě.

Není to jen o čekání na zázrak v podobě dítěte.
I my ostatní, které už matkami jsme čekáme na svůj zázrak.

Každý den věříme, že bude lepší a zrovna dnes ho zvládneme s úsměvem.

Ráno vstávám a mám v hlavě svůj seznam povinností, vím, že i Vy máte ten svůj.
Ale život umí hodně překvapit a většinou se stane něco, co celý můj denní plán změní a já místo poklidného proplouvání, jen zběsile běhám sem a tam a snažím se všechno stihnout.
Nakonec den uběhne a já zjistím, že na sušáku stále visí dvě pračky prádla, které jsem ten den chtěla poskládat a uklidit.
Zázrakem se tak mnohdy stane den, kdy naše děti nepláčou tak často nebo kdy necítíte potřebu utéct víc, než dvakrát.
Malý zázrak, ale zázrak to pořád je.
Takové dny jsou a vždycky budou.



Všem z Vás, které čtete tento článek, svěřím Vám svých šest bodů na pomyslném žebříčku , které mě držely při životě v beznadějných dnech, kdy jsem si už myslela, že to vzdám. Že to za to nestojí.



1. JSTE SILNÁ

Kdysi jsem četla, že nejsilnější ženy se stávají nejsilnějšími matkami dokonce ještě v době, kdy o dítěti ani neuvažovaly. To, čím si teď procházíte, je patrně nejtěžším obdobím Vašeho života. Je to hrozná zkouška, která nás může zlomit, dostat nás na dno a roztrhat uvnitř. Je to finančně, fyzicky a emocionálně totálně vyčerpávající.
Být máma vyžaduje hodně odvahy, ale i přesto máte právo plakat a občas chtít hodit ručník do ringu.

Vlastně já doufám, že si budete pamatovat, jak hrozné tohle období bylo a jak příšerně, jste se cítila, protože to z Vás udělá ve finále stejně tak silného člověka.
Pochopíte také, že silná žena, není ta, která nepláče a snáší všechna příkoří s úsměvem a stále věří v naději a lepší zítřky.
Ve skutečnosti věřím tomu, že právě nejsilnější matky a ženy na světě, umí i nejvíce plakat. Propukají v pláč kvůli každé malé nebo větší ráně, a pak vstanou a bojují. Znovu a znovu.

I vy jste silná, tak na to nikdy nezapomínejte. Jste silná tak, jak špatně se teď cítíte.

2. JE TO TĚŽKÉ, DĚSIVÉ A NENÍ TO ZÁBAVA. ALE STOJÍ TO ZA TO

Slibuji, i když tomu teď nevěříte, že to stojí za to. Stojí to za KAŽDOU SLZU, která stéká po Vaší tváři.  Stojí to za každý NEGATIVNÍ TĚHOTENSKÝ TEST, který Vás donutí propadnout zoufalství. Každý krok, každý postup, každou proceduru, kterou musíte v cestě za svým snem a cílem podstoupit.

 Za každý špatný den. Za každou negativní emoci. Protože, když to nikdy nezkusíte, nedozvíte se, jaké to je.
Jeden z mých nejoblíbenějších citátů, které znám je " Je v pořádku mít strach. To, že máte strach znamená, že se chystáte udělat něco úžasného a statečného. "
Je to velmi děsivé, vydat se úplně napospas tomu co přijde. Citlivá a bezbranná proti tomu co Vás čeká v budoucnosti bez možnosti ovlivnit, jak to všechno dopadne.

Ale vydržte, den po dni, minutu po minutě. Stojí to za to.


3. KRŮČEK PO KRŮČKU, DEN PO DNI

Často máme pocit, že musíme spěchat a mít všechno hned. Včera bylo vlastně pozdě.
Máme pečlivě vypracovaný časový plán, který přesně odpovídá našim potřebám a touhám. Jakékoliv vybočení nebo nesplnění, bereme jako selhání.

Když jste na dně jen chvíli po té, co jste zjistila, že naděje na to mít ten malý zázrak, je zničena. Vidíte samu sebe jak jste zlomená a na kolenou prosíte o jakoukoliv pomoc a útěchu.
Někdy prostě věci nejdou tak, jak jsme si je naplánovali. Vlastně, nejdou tak často, nemáte ten pocit?

Kdysi jsem si i já uvědomila, že musím brát každý den jako nový. Tak jak přijde a za tím předcházejícím prostě zavřít dveře.
I když jste měla jen z nejhorších dní za celou dobu, i tenhle den skončí a zítra začne  nový a lepší.

Opět jeden citát, na který jsem si vzpomněla: "Až když vidíte tu krásu požehnání, kterého se Vám dostalo pochopíte, jak tvrdý a náročný boj o něj, jste si museli prožít. "
Zpomalte a zhluboka se nadechněte. Važte si toho, co máte, své rodiny. Milujte svého partnera a milujte i sama sebe. Den po ni, krůček za krůčkem.


4. VEDETE SI LÉPE, NEŽ SI UVĚDOMUJETE

O tomhle to celé je. Každý jsme jiný, originál. Každý máme svou cestu po které jdeme, rychlost, směr, v tom všem se lišíme.
I když náš cíl je stejný- Být matkou, i když naše cesta i doba, kterou nám bude trvat, než se k cíli dostaneme, je rozdílná. Nikdy nezapomeňte na to, jak úžasná jste a co všechno děláte. Jak výjimečná jste pro ostatní, možná i inspirací, pilířem na jejich vlastní těžké cestě.

Děláte to co můžete a děláte to opravdu skvěle. Přesně tam, kde teď jste, být máte a vedete si skvěle!

5.NIKDY SE NEVZDÁVEJTE, NIKDY!

Velké věci prostě potřebují čas, aby se staly. Nejde to ze dne na den a i když jste obklopována myšlenkami, které Vám našeptávají " Vzdej to, nemá to cenu!" Nenechte se jimi pokořit.Já vím, že to není fér, měsíc po měsíci vyhazovat negativní testy do koše, zatímco všechny kamarádky kolem Vás jsou těhotné snad ze vzduchu. Vím, jaké to je mít pocit, že jste všechno ztratila, že už jste došla do bodu, kdy prostě nechcete dál pokračovat. Jít vstříc novému zklamání. I já jsem ztratila naději a byla kompletně na dně. Vím, jaké to je být si jistá, že se to prostě nestane, že život je nespravedlivý.
Víc, než kdy jindy se teď zastavte, nevzdávejte to a začněte věřit, v sebe, v někoho blízkého.  Ve chvíli, kdy Vás napadne to vzdát, zamyslete se, jak dlouho už o to usilujete a kolik jste pro to musela obětovat.

6. VĚŘTE V ZÁZRAKY, I TY ÚPLNĚ MALINKÉ

Vím, jak hloupě to zní a jaké klišé to je. Ale ony se opravdu dějí, malé zázraky každý den. Jenom je prostě nevidíme. Když jste žena, která už přestala věřit tomu, že se někdy stane matkou. Nebo žena, která měla už tolikrát zlomené srdce, že už nevěří v lásku ani porozumění. Matka, dcera, kdokoliv.
Věřte, že nejste sama. I když to stojí hodně slz, bolesti, frustrace a všeho ostatního, všechny se dočkáme. Možná to nebude dnes, ani zítra a ani třeba za rok, ale jednou ten zázrak prostě objevíme a v tu chvíli nám dojde, že celá ta těžká cesta, která k němu vedla, stála za to.

Opravdu to totiž stojí za to.


Zázrak se mnohdy přeceňuje.
Máme na něj velké požadavky. Chceme aby to bylo něco velkého, něco výjimečného.
To, co pro jiné je málo, může pro někoho jiného být opravdovým požehnáním.

Když jsem se stala matkou pochopila jsem, že mnohdy opravdu musíme chtít jen málo a vidět i ty malé drobné chvilky a okamžiky, které jsou krásné.

Každý den nemůže být tak zářivý jako výlet do DisneyLandu, někdy stačí jen procházka do parku.

Na některé zázraky si musíme počkat, možná dlouho a déle, než bychom si přály.

Jiné zázraky se kolem nás už dějí,
stačí se podívat.

S Láskou,

Monika 

Používá technologii služby Blogger.

Featured Post Via Labels

Instagram Photo Gallery