Protože každý den není jako v pohádce....ale stojí za to ...

Pod POVRCHEM a v hloubi SRDCE



Máma, která je vždycky silná, odolná a vždy se usmívá.
I když spí sotva tři hodiny v kuse, stejně ráno vstane a celý den se snaží být tou nejlepší mámou na světě.
A když někoho potká venku ve chvíli, kdy unaveně tlačí kočárek nebo jde ruku v ruce se vzdorujícím batoletem, nasadí úsměv a jen nad svými problémy mávne rukou.
Nestěžuje si.
Má dvě tváře. Jako každá z nás.
Co se ale ukrývá pod tím šťastným a odvážným úsměvem....


Pod tím vším úsměvem se skrývá  zoufalá žena, která o sobě neustále pochybuje.
-která se pořád bojí, jestli dělá všechno správně nebo je dobrou mámou.
-která se na sebe dívá do zrcadla a ptá se, jak se ocitla zrovna tady a teď;
-která se bojí o své děti tolik že někdy nemůže usnout;
-která pošle na sociální sítě šťastnou fotku sebe a své rodiny i když ví, že uvnitř cítila smutek;
-která se bojí potkat ostatní mámy, protože by si o ní mohly něco špatného myslet. Mohly by nahlas říct, to co cítí každý den, to co jí trápí nejvíc. Že to NEZVLÁDÁ;
-která je vážně hodně unavená, ale když se jí kamarádky zeptají, jak se má, řekne "jsem v pohodě";
-která je často osamělá uprostřed davu lidí se cítí jako jediná na světě. Jediná, kdo řeší zrovna tyhle problémy, jediná;
-která miluje být máma a zároveň se pere s pocitem, že jí nikdy neměla být;
-která má ráda jen jednu místnost v domě. Tu, kam nesmí nikdo jiný, kromě ní. Hlavně ne děti;
-která přiznává, že nemá ráda nepořádek, který doma kolem sebe, i když nemá někdy dost sil ho uklidit;
-která se bojí uvěřit ostatním, protože přestala věřit sama sobě;
-která si přečetla všechny rady, jak být dobrá máma, ale stejně se bojí;
-která v noci vstane, i když sotva únavou chodí a bude držet své dítě v náručí nebo bude u něj sedět celou noc;
-která vždycky bude za svými dětmi stát a bude je bránit;
-která rozumí ženě s plakajícím batoletem v nákupním vozíku. Před dvěma hodinami byla ona tou samou ženou;
-která věří, že najde někde pochopení, podporu a někdo jí řekne: " Já vím, jak se cítíš, já to znám."
-která miluje hluboce tak, jak si nikdy nemyslela, že bude vůbec schopná;
-která vstává každý den s nadějí, že zrovna dnes to bude všechno jinak. Dnes se sní všechen oběd, dnes nebudou žádné hádky, dnes nebude TOLIK PLAKAT;
-která se cítí zraněná;
-které stéká po tváři tolik slz, že je už přestala počítat;
-která se cítí ztracená uprostřed toho všeho chaosu, nádobí a křiku;

A když mě potkáte, možná si myslíte, že já nic z toho neznám. Jdu hrdě kupředu a neohlížím se.
Možná si myslíte, že já nic z toho necítím a jsem silná a statečná a všechno zvládám s přehledem. Ale právě já vím o všech těch pocitech, které Vás denně mučí a trápí nejvíc.
Znám je proto, že sama se tak často cítím.
I já jsem jenom holka, která se na sebe dívá do zrcadla a nepoznává tu osobu s kruhy pod očima.
Která potřebuje, aby k ní někdo přišel a řekl jí, že je úžasná za to, co všechno dělá a že je perfektní.
Tak Vám to teď říkám já a říkám to i sobě, i když se tomu špatně věřím.
Pokusme se tomu uvěřit společně.
Zní to jako dobrý nápad, že? ;-)
S Láskou,
Monika

Používá technologii služby Blogger.

Featured Post Via Labels

Instagram Photo Gallery