Protože každý den není jako v pohádce....ale stojí za to ...

Za OPONOU a v POZADÍ





Možná jste  doma. Možná právě teď, zatímco ležíte v posteli. Možná jste ve své kanceláři, hypermarketu, u lékaře nebo na dětském hřišti.
Všude, kde jste byly milé mámy, jste JI mohly vidět. Stačilo pohnout párkrát prstem po obrazovce Vašeho telefonu.

Znáte ji. Já ji také znám. Ona je ta, která je vždy roztomilá, upravená jako dáma a vypadá naprosto bezchybně. Vždycky je tak dokonalá a krásná. Její make-up je nádherný, všechny prameny jejích vlasů jsou na svém místě a její oblečení vždy dokonale padne.


Má skvělou postavu a Vy se jen divíte, jak je to možné navzdory tomu, že je krátce po porodu.
Její dům ze zdá tak čistý a svěží. Všude na zásuvkách má kryty a všechny hračky jsou na svém místě.

Ani její auto není méně dokonalé a nikde by jste nenašly žádné skvrny od přesnídávky, ani drobky od dětských sušenek. Její rodina se zdá být dokonalá a tak ji ráda ukazuje hrdě na sociálních sítích.

Její děti jsou oblečené vždy podle posledních trendů a vždy se tak šťastně usmívají, zatímco ona servíruje další lahodnou večeři.

Celá rodina dělá několik zábavných aktivit denně, jezdí na exotické dovolené a děti nadšeně pózují, sedící na slonovi a krmící delfína. Její život je bezchybný a je všechno, jen ne BOJ.



 



Ale zkusme se na jednu minutu zastavit a pořádně si prohlédnout ty dokonalé obrázky ze zoo.
Děti pravděpodobně pobíhaly jako opičky a byly velmi těžko kontrolovatelné. Někde uprostřed toho přemýšlela, proč ji jen proboha napadlo, jít zrovna sem?
 
Za dokonalým obrázkem dokonalého jídla, je hodně práce, praxe, přípravy, omylů a stresů. Stačilo by posunout záběr jen o pár centimetrů vedle a viděly bysme děti, jak do sebe strkají, mouku rozsypanou všude po stole a chaos přesně takový, jaký máme doma i my.
Za dokonalým rodinným portrétem, se skrývají chaotické tváře, rozježené vlasy a opravdu těžký boj o to všechny usadit na správné místo, pod správným světlem a úhlem. Tamhle je batole, které se mezitím, co se nastavuje foťák rozhodlo svlíknout ponožky, vylilo si na nové tričko džus a muselo jít na nočník.
Proč?
Protože všechny mámy vědí, kolik úsilí, všechny tyhle věci stojí a že každý den, je to boj.
A za tím obrazem jejího krásného úsměvu, došlo k bolesti, růst, studie, tvrdé dny, naděje, láska, obětování, touhy, cíle a mnoho mnoho zkušeností, které učinily ji kým je dnes. Vzhledem k tomu,

Slibuji vám, že její život není dokonalý. Žádný z našich životů není perfektní.
Všichni jsme museli zažít velký paradox a uprostřed toho největšího štěstí se potkat s nějvětším zklamáním.
Špatné věci se stávají dobrým lidem. Překážky, které si nemyslíme, že je možné překonat, přijdou a stojí před námi. A boje jsou čím dál reálnější.


Je čas, abychom byly skutečné, opravdové.  Je na čase mluvit o tom, co normálně nevidíme na sociálních sítích. Je čas podělit se  dále o skutečné situace, kterými si denně procházíme.

Internet je plný rad ohledně dětského krmení, bolestí bříška, dětského vzdoru. Každá si umíme vyhledat stovky doporučení na všechna trápení, které máme. Ale, kde jsou ty skutečné příběhy a zkušenosti, které fungují nebo třeba ani nefungují?

Kde je napsáno, tak jako to doopravdy je?

 
 
Která z nás si zakoupila v těhotenství knížku plnou pravdy a reality, kde by bylo napsáno, že první týdny s miminkem jsou šílené. Že je normální mít neumyté vlasy, být v pyžamu a nestíhat nic?

Pláče Vám celou noc miminko a Vy nevíte co s tím? Nestojí to za nic, ale musíte vydržet.

Bolí ho bříško, které kapky zaberou? Pravděpodobně žádné, prostě někdy nezabírá nic.

Lehá si uprostřed obchodu a má záchvat vzteku, jak tomu předejít? Nijak, záchvaty vzteku přicházejí a odcházejí a většinou jsme proti nim bezmocné. 

Ne, Váš domov nebude vypadat jako ten z časopisu " útulný dům". Můžete se o to pokusit a když budete opravdu tvrdě pracovat, možná se to povede, ale budete uvnitř šťastná? Já tedy ne. 

Někdo možná ano, ale já budu jen vyčerpaná a frustrovaná, protože dělat denně ty samé věci, zametat ty samé drobky, utírat ten samý stůl, je prostě náročné.

Realita, ta drsná realita, kterou denně žijeme, my skutečné mámy.

Místo aranžování jídla a květin, posílejme si skutečné obrázky ze skutečných situacích.
Ukazujme si navzájem, že nejsme samy.

Jenže tahle realita není hezká, nadýchaná jako obláček a kouzelná jako z obrázků.
Je tvrdá a proto ji nechceme ukazovat. Nechceme si ji ani připouštět.
Nikdo nechce slyšet, že místo sladce spícího novorozence, můžeme trávit hodiny pokusem uspat věčně plačící dítě a ještě navíc ani nebudeme vědět, proč pláče.

Dokonalé obrázky se prostě lépe ukazují a sdílejí.
 
 
 
 Dlouho jsem Váhala jestli ukázat tento obrázek mě a mé dcery.
Nemám na něm žádný make-up, ani to není ten typ momentky, která se založí do alba a lidé se na ní rádi podívají za deset let se slzou v oku.

A pozadí za mnou? A kvalita?
Kéž by šlo to co je za mnou vystřihnout. Pokoušela jsem se obrázek oříznout, ale nešlo to.
Za námi místo květin a louky jsou prostě věci, které jsem v tu dobu nutně potřebovala mít po ruce. Plenky, ubrousky, náhradní oblečení.
Tehdy ještě dvouletá dcera nechodila na nočník, takže přebalování muselo být snadné a všechno jsem chtěla mít nadosah.

Jenže nakonec jsem se obrázek rozhodla ukázat.
Proč?
Jsme na něm společně a já ho mám ráda.
Není dokonalý, ale je na něm má dokonalá dcera.
 
 
 
Někdy se mě lidé ptají, jak to zvládám, jak zvládám pět dětí, psaní, školu a domácnost.
Dříve jsem říkala, že normálně, jako každá jiná maminka, ale uvnitř jsem věděla, že to není pravda.
Že mě ničí, kolik úsilí mě stojí všechno zvládnout. Pobíhat denně s koštětem a neustále zametat. Utírat desetkrát denně stůl a všechny povrchy v bytě. Otevírat a zavírat myčku a stále dokola.
Frustrace, to bylo jediné, co jsem z toho měla. Dokud jsem se nenaučila, že nemohu být perfektní, že dokonalost pro mě některé dny, prostě nebude.
Obdivují mě, jak to zvládám.
Ale pravda je, že někdy nezvládám NIC. Někdy jen sedím uprostřed toho zmatku, dcery se hádají, nejmladší dvě se přetahují o fixy, kočka skáče sem a tam a já jen žasnu, jak se tohle může dít?
Ano i já a to přísahám na 250% mám špatné dny, některé hodně špatné.

Špatné dny přicházejí a odcházejí.

Možná jsou to Vaše nejistoty nebo pochybnosti, možná je to Váš strach či stres, možná je to Vaše neplodnost, rozvod, zoufalství nebo deprese.

Ať už je váš boj jaký je - můžete si být silnější než to.

Stačí si uvědomit, že ten samý boj, právě prožívá Vaše kamarádka, sousedka, pětadvacetiletá žena, žijící ve Švédsku se třemi dětmi.

Kdokoliv.

A až si to uvědomíme, že ta zoufalství, neprožíváme jen my, ale všechny mámy na světě, zjistíme, že jsme daleko silnější, než ten největší boj, který je před námi.

A jak to vím?

Podívejte se, už je ráno a proplakaná noc je za Vámi.

I ten hrozný záchvat vzteku právě skončil a Vaše batole se sladce usmívá.

Nakonec je stůl utřený, prádlo pověšené a děti nakrmené.

Dokázala jste to. Dnes jste opět SVŮJ BOJ VYHRÁLA. A víte co?

Zítra, vyhrajete další.

Vím to.

A i když na tom mém obrázku nemám dokonalý make-up ani vlasy, sám o sobě je dokonalý.
Protože je skutečný a život, který umí být nemilosrdně krutý i krásný, se odehrává  právě v pozadí.

S láskou,

Monika 💟
 

Používá technologii služby Blogger.

Featured Post Via Labels

Instagram Photo Gallery