Každá jsme tou nejlepší mámou pro své děti....

12 PRAVD, které jsem zjistila až se SVÝMI DCERAMI






Ach ta sladká nevědomost.
Ještě mám v živé paměti, když jsem čekala první dceru, jak jsem si všechno představovala narůžovo.
Ovlivněná těhotenskými hormony(příroda to má vymyšlené velmi chytře) a natěšená na realitu, která nemohla nikdy nastat.

Probuzení bylo rychlé a dost necitelné.
Naštěstí lidský mozek má schopnost to špatné zatlačit pěkně co nejdál v naší paměti a ještě to pořádně přimáčknout, aby nikde kousek nevykukoval.

Přesto jsem se něco naučila a zapamatovala.




1. MATEŘSKÁ DOVOLENÁ BUDE PRIMA ZASTÁVKA Z PRÁCE

No dobře. Někdy mi opravdu nechybí ten shon v práci, dojíždění nebo každodenní přemýšlení co na sebe. Ale ruku na srdce, tohle není úplně ta dovolená, kterou jsem si představovala.
Víte co myslím. Ležíte na lehátku pod lehce se pohupující palmou, tvář Vám ovívá chladný větřík a když zvednete lenivě hlavu, vidíte průzračné moře. Přidejme si ještě opáleného, statného mladíka, který servíruje koktejly ve vyřezávaném ananasu.
Tak na to rovnou zapomeňte.
Teď pracuji zhruba 20 hodin denně za nuznou mzdu a jediné exclusivní koktejly, které znám, jsou dětská pitíčka, která za jízdy v autě otvírám  zuby. 


2.BUDE SNADNÉ JÍT S DÍTĚTEM VEN

Ze začátku pouhá vycházka ven zahrnuje dvouhodinové balení náhradního oblečení, plen a jídla. Mezitím nesmí chybět převlečení sebe a dítěte alespoň dvakrát a samozřejmě přebalení. Protože i když nemáte čas nazbyt, proč by zrovna teď nevykonalo Vaše sladké dítko potřebu do plenky. Následuje sklopení kočárku pomocí zaříkávadel a origami. Pokud jdete pěšky, jste alespoň tohoto ušetřena.
Jestli si myslíte, že dostat se z domu se starším dítětem je jednodušší..omyl. 
Ve chvíli, kdy dítě konečně chodí a rádo se svléká a převléká(což dělá moc rádo, ano i to Vaše to bude dělat a zrovna, když se to bude nejméně hodit) je prakticky nemožné přijít někam včas a něco nezapomenout.



3.VŠECHNO ZVLÁDNU SAMA

Díky bohu za partnery a kamarádky, kteří se nenechali odradit a pomoc neustále nabízejí . Dřív nebo později nám všem dojde, že i malá pomoc, je vlastně velká a proto, když Vám kamarádka nabízí, že vezme Vaše dítě ven, abyste si mohla odpočinout(což dělat stejně nebudete), vezměte ji za slovo a než se stačí rozmyslet, šoupněte jí kočárek.



4.OKAMŽITĚ SE DO SVÉHO DÍTĚTE ZAMILUJI

Ano, určitě existuje okamžitá a nevysvětlitelná vazba a pocit úžasu, když Vám do náruče dají to měkké a teplé tělíčko. Ale většina z nás je po porodu tak vyčerpaná, že jsme rády, když je všechna bolest pryč.
A ta skutečná mateřská láska přijde postupněji. S každým nakrmení, pohlazení a přebalením. V plné síle roste každou hodinu, takže pokud hned necítíte rvoucí štěstí, nevadí. Ono přijde, až to budete nejméně čekat.
A do té doby se budou Vaše pocity pohybovat někde mezi láskou a šílenstvím.


5. NEGATIVNÍ EMOCE NEEXISTUJÍ

Pokud nepovažujete nepochopitelný smutek a zoufalství, které se připlíží zrovna, když o ně stojíme nejméně za projev štěstí.
Změny nálad z "hurááá" na "ooo" až na "proč?" jsou normální. Mít výčitky z toho už ale ne.
Neznám nikoho, kdo by nevyspalý s křičím dítětem nebo dětmi v zádech měl radost a hýřil optimismem.
Zvládnout každý den bez pocitu beznaděje zvlášť, když Vaše miminko patří mezi nespící a uplakané, je prostě těžké.

Nebojujte proti emocem. Přiznejte si, že dnes nemáte dobrý den ani náladu. Nevadí, zítra to bude třeba lepší nebo jen ucházející. Nikde nejsou psaná žádná pravidla, že se máte od rána do večera tetelit blahem a každé vylité pití a rozházené hračky uklízet s písní na rtech.

Kromě toho, že jste máma, jste také jen člověk. 



6. ÚNAVA NENÍ TAK ŠPATNÁ, JAK LIDÉ ŘÍKAJÍ

Ne, je mnohem HORŠÍ. Spánková deprivace je vlastně to nejhorší na celém mateřství. A mnohem horší je, že už ji nikdy nedospíme. Každý rok nevyspání prý vydá za sedm dalších. Když si jen na jedné ruce spočítám své skóre, dospat se, už jsem dávno vzdala.
Možná by farmaceutické společnosti mohly začít pracovat na kofeinových náplastech pro matky. Tuším, že by se po nich jen zaprášilo.

7. PÁR MĚSÍCŮ PO PORODU BUDU PŘIPRAVENA VRÁTIT SE ZPĚT DO PRÁCE

Viz body 5. a 6.

8. PO PORODU ZHUBNU RAZ DVA, KDYŽ NEMUSÍM DO PRÁCE

Nejenže není čas, není energie ani touha. A trvá to, než dojdete do stavu, kdy se prostě přemůžete a čas si najdete. Kdy i přes únavu na ten pás nebo rotoped nastoupíte a budete z toho mít radost. Netrapte se, pokud jste momentálně ve stádiu, že se Vám nechce a víte, že byste mohla. Ten správný čas přijde. A pokud jste spokojená sama se sebou, upřímně, mám Vám co závidět.

9. NENECHÁM SE OVLIVNIT TÍM, CO ČTU ON-LINE

Tak tohle by mělo šanci, kdyby jsem prvních půl roku po porodu netrávila primárně krmením dcery a telefon nebyl jediným vstupem do světa.
Google a mateřská fóra jsou přirozeně nejvyhledávanější právě na mateřské. Bohužel až časem mi došlo, že je potřeba velmi dobře umět se orientovat a ne každou zaručenou radu brát doslova. Ony totiž i ty sebechytřejší a sebevědomější maminky na druhé straně, které radami jen hýří, jsou ve skutečnosti často stejně nejisté a nervózní. Jen to nedají najevo.

10. BÝT MÁMOU MI BUDE STAČIT

Zvláštní, ale nestačí. Alespoň mě tedy ne. Jsem ráda mámou a jsem šťastná, že jsou moje dcery zdravé a v zásadě nám nic nechybí.
Ale jsou okamžiky, kdy si přeji být i někým jiným. Hezky se obléknout, nazout si podpatky a jen tak jít ven se svým mužem a nemuset poutat dítě do autosedačky a podávat mu pití. Naložit se do voňavé vany a dát si na obličej masku.
Právě díky této malé sobeckosti a touze po seberealizaci si okamžiky, kdy jsem mámou naplno užívám více.


11. STARAT SE O DÍTĚ BUDE KOUZELNÉ

Bylo nebylo, žila jedna princezna a každé ráno vstávala s radostí a představou, že všechno okolo je růžové. Její šaty, hračky i postýlka. A pak přišla uklízečka a sundala jí brýle a strčila do ruky koště. Konec pohádky.
Starat se o malé miminko je krásné, protože je něžné a tak bezbranné. Jenom jí a spí a zase jí a spí. Pokud takové dítko máte, jste šťastná žena. My ve zbytku známe kromě této idyly i hodiny pláče, kdy propadáme zoufalství a nevíme si rady. Dny beze spánku, protože naše dítě prostě spát nechce. A vaření zbytečných obědů, protože jíst se dneska nebude.

Ale nejkouzelnější na tom vlastně je vědět, že nejsem sama a vidět podporu ostatních, stejně zápasících maminek kolem sebe.


12. VŽDYCKY BUDU VĚŘIT SAMA SOBĚ

Sice jsem se nikdy nepovažovala za extra sebevědomého člověka, ale myslela jsem si, že být mámou zvládnu s přehledem. Co také může být těžkého na tom uspat, nakrmit a vychovat dítě?
VŠECHNO.
ve chvíli, kdy se zaklaply dveře za sestrou v nemocnici a moje dcera se rozplakala, byla jsem na pokraji pláče i já. Nevěděla jsem, jak jí uchopit a neublížit jí. Jak jí utišit, aby byla spokojená nebo jak ji nakrmit.

Všechny ty načtené dovednosti, které měly být automatické, se mi vypařily z hlavy a nevěděla jsem, jak je převést do praxe.

Každý neutuchající pláč, hrozivě vypadající bliknutí nebo kroucení z bolavého bříška, ve mě vyvolávaly různé stupně paniky a zoufalství.

Postupem času jsem se naučila obratně jednou rukou měnit plenku i dceru nakrmit. Ale všechno ostatní je pro mě stále velká neznámá.

Výchova je totiž mnohem složitější a často musím působit sebevědomě a nedat před svými dětmi nic najevo. Ale i když před nimi stojím hrdě a důsledně, uvnitř pochybuji, zda dělám správnou věc.
A pokaždé, když musím jako rodič udělat něco, co jim způsobí bolest nebo neštěstí( a že v dětském věku je katastrofa i večer bez zmrzliny, nemusím dodávat), pochybuji o sobě jako o mámě ještě víc.

Nikdy si nebudu jistá, že všechna má rozhodnutí jsou správná. Dokonce jsem si mnohem jistější tvrdit, že většina z nich, jsou špatná a měla jsem se rozhodnout úplně jinak.
Ale být mámou neznamená být dokonalá a všechno umět.
Máme své děti milovat(alespoň většinu dne) a to někdy úplně stačí.

Všechny nosíme stejný čestný odznak i pomyslné medaile a je úplně jedno za které místo.
Jestli jste doběhla nebo jen se do cíle doplazila.

Mluvme o svých pocitech, i když nejsou hezké a nenechme se ovlivnit krásnými a dokonalými představami z Instagramu, které nejsou reálné.

Za vytvořením idylických póz jsou hodiny příprav a nucených úsměvů.

Raději skutečně plačme, křičme a nadávejme.

A pak se stejnou vervou si užívejme nadšení a pocity štěstí.

S Láskou,

Monika 💟

Používá technologii služby Blogger.

Featured Post Via Labels

Instagram Photo Gallery