Každá jsme tou nejlepší mámou pro své děti....

Pro spolupráci nebo popovídání




Jsem otevřená každému komentáři nebo připomínce.
Nebo, když si budete chtít jen popovídat, aby Vás někdo vyslechl.

Podporuji také společnosti, které tvoří poctivé věci pro děti i maminky.
Ráda je doporučím všem, kteří na můj blog zavítají.

Nabídky spolupráce vítám, ale chci mí právo psát zodpovědně a s čistým svědomím. I když si každé spolupráce velmi vážím, neslibuji jen pozitivní reakce.

Pro spolupráci nebo popovídání, využijte následující mail:

srdcemamy@gmail.com

Najdete mě i na FACEBOOKU, INSTAGRAMU a brzy i na YOUTUBE

Monika 💝

KAŽDÉ MÁMĚ, která je vzhůru uprostřed NOCI






Nemohla jsem spát.
Ani už nevím, kolikátou noc. Být máma je vyčerpávající a i když jsou knihy plné rad, jak dítě přebalit a nakrmit, nedočtete se v nich, jak se vyrovnat s deficitem spánku, který prostě přijde.

Tentokrát jsem ale přemýšlela o roli, kterou jako mámy sdílíme. O pocitech jako požehnání, smutek, zoufalství, láska. 
O bolestech hlavy, které jdou ruku v ruce s nevyspáním, o vzpomínkách, které milujeme a o věcech, které nás děsí.
Všechno sdílíme společně, i když se neznáme osobně a patrně se nikdy neuvidíme.

Přemýšlela jsem o Vás, maminkách, ano i o Vás, která teď čtete tyto řádky.

Možná, bydlíte hned vedle mě a jste také vzhůru uprostřed noci, jako já. Možná žijete na druhé straně města, v jiném státe nebo třeba na druhém konci světa.

Přemýšlela jsem, že s největší pravděpodobností nejsem jediná maminka na světě, která je v noci vzhůru. Ve skutečnosti, nás jsou tisíce, protože máme společnou jednu věc. Jsme mámy.

DOPIS všem, které ho potřebují







Milé přítelkyně,

Dnes k Vám budu upřímná. Je to ten pocit, který mám teď uvnitř sebe a který musí ven.

Přemýšlela jsem, jak napsat správně následující řádky.
Jak je ořezat, obalit, zjemnit, aby nebyly tvrdé.
Nakonec jsem to po hodině vzdala.

I když jsem se snažila psát citlivě a ne příliš negativně, nakonec z toho nevzniklo nic.
Trochu zapomínáme říkat pravdu, takovou jaká je bez ohledu na to, že se nemůže někomu líbit.

Maminka, ano jedna z Vás, mi dnes poslala zprávu.
Při jejím čtením se ve mně zmítaly pocity, které moc dobře znám a nejen já.
A o ně se dnes, s Vámi chci podělit.

KAŽDÉ MÁMĚ, která dnes ZAKŘIČELA








Moje babička vždycky říkávala: " Vše se dá říct v klidu."

A musím říct, že jsem jí snad nikdy neslyšela zvýšit hlas. Možná jednou, co si pamatuji.

Také věřím, že většina věcí se dá říct v klidu.

Někdy, to ale nejde jinak a musíme prostě zakřičet.


Hned na začátek, tady jste v bezpečí.

Tady Vás nikdo soudit nebude.

Nebudu ani zjišťovat, proč jste na své děti křičela.

Nemůžu to posoudit, nebyla jsem tam, neviděla jsem to množství frustrace, která se ve Vás nahromadilo.

Ale proč Vás vlastně nemůžu soudit?

Je to prosté.

I já jsem to zažila, i já vím, jaké to je.

Ano, i já jsem dnes na své děti zakřičela.

Každé mámě, která má DĚTI






Pokud jste právě v očekávání, máte určitě představy, jaké to bude až zůstanete doma s miminkem.
Vaše kamarádky nebo možná internetová fóra jsou zdrojem toho, že už víte, jaké to bude.
Kojení/krmení, přebalování, uspávání, pláč, bříško, prdíky...
A kromě toho první úsměv, první smích, první krůčky a poprvé máma.

To je prvních pár měsíců Vašeho nového života, dny se budou střídat stejně jako Vaše nálady a pocity.
První narozeniny završí rok, který byl úžasný, dech beroucí a vyčerpávající.

Teprve po něm, ale přijde doba úplně jiná.
Ne méně krásná, ne méně vyčerpávající, ne méně dech beroucí.

Jiná.

Zvláštní nadpis článku, že? Co by také jiného měla mít máma, než děti, když je mámou.
Kromě nich totiž má spoustu věcí. Některé nejsou malé, nemají ruce ani nohy a ani se neusmívají sladce.
Jiné z nich jsou dokonce děsivé, protože číhají ve tmě na chvíli. Na svou chvíli.



DŮVODY, proč méně návštěvníků je VÍCE




Uff, konečně je to za Vámi.
Porod je vždycky silným zážitkem.
Nezáleží na tom, jestli byl dlouhý, krátký. Jestli jste při kontrakcích meditovala, vzývala duchy nebo bušila pěstmi do zdi a nadávala sprostě jako Dán.
Vždycky je to ten nejintenzivnější prožitek, který jako ženy zažijeme. A nikdy ho nic nepředčí.

Ať už máte vzpomínky na narození svého miminka krásné, rozpačité nebo jste prostě jen ráda, že už je to za Vámi, všechny se shodneme, že porodem to nekončí, ale začíná.

Každá nová fáze je děsivá, plná překvapujících okamžiků, některé jsou milými překvapeními, ale povětšinou jsou to šokující momenty, kdy jsme bezradné. A největší panika přijde až s příchodem domů.

To je přesně ten moment, kdy nejenom na našich mobilech zvoní jedna gratulace za druhou(však je také k čemu), ale kdy i neodbytní a zvídaví příchozí, často nečekaně klepají na dveře.

A vy byste se měla usmívat, ukazovat své čerstvě narozené dítě a sdílet se všemi své pocity. I s těmi, kteří se jen přijdou podívat.
Napadají mě nejméně čtyři důvody, proč byste rozhodně NEMĚLA.

Používá technologii služby Blogger.

Featured Post Via Labels

Instagram Photo Gallery